Teraxom-průvodce chovatelstvím

Dokud neexistovala krátkosrstá kolie, říkalo se dlouhosrsté kolii prostě skotská kolie. Dnešní plný název zní Rough-coated Collie. Dlouhosrstou kolii (neboli skotského ovčáka) si dnes pořizují chovatelé, kterým se líbí její elegantní, aristokratický zevnějšek a vyrovnaná povaha

Kolie jsou však kromě toho ve svém jádru stále pracovní psi, schopní a ochotní neustále se učit novým úkolům. Každý chovatel by měl umožnit své kolii rozvinout všechny stránky její osobnosti - a krásný exteriér brát jako bonus k její inteligenci.

Historie plemene

Přesný původ kolie je dosud neznámý. Je několik verzí a teorií o jejím původu. Všeobecně se soudí, že toto plemeno, kdysi tmavě zbarvených pasteveckých psů, je původem skotské. Druhá verze je, že kolii pravděpodobně přivedli Keltové, kteří byli velkými chovateli dobytka a s ním i psů. I přes to, že je kolie jedno z nejstarších anglických plemen a je z části vysledováno až do 16. století, jak a kde se přesně kolie vyskytla se dnes již asi nedozvíme. To, že vznikla z různých ovčáckých a farmářských psů, kteří měli původně kratší končetiny i čenichovou partii obličejové části hlavy, je pravděpodobné. V průběhu stovek let pak skotští a angličtí chovatelé vyšlechtili z původně hrubšího a těžkopádného psa elegantní zvíře.

Chov ovcí na britských ostrovech patřil mezi největší odvětví tamního zemědělství. Proto tam vzniklo poměrně velké množství plemen užívaných při pastvě (např. collie, sheltie, bearded collie, welskorgi, border collie…). Některá z těchto plemen nesou jméno collie, ale přesto nejsou příbuzná, i teorie jména je dosud nezjištěna. Pravděpodobný původ pojmenování plemene pochází od skotské ovce (Colley), jejichž stáda kolie ochraňovala. V Anglii bylo často zvykem nazvat psa podle hlavní činnosti, kterou vykonával. Foxhound – honil lišku, derhound jeleny… atd., mohla by tedy být kolie "Colleydog", psem, který hlídal a naháněl stáda "Colleys".

Původní kolie měla krátké, dozadu prohnuté nohy, dlouhé tělo a širokou klenutou hlavu s výrazným stopem. Líce propadlé a čenich značně špičatý. Naproti tomu se dnes kolie odlišuje svou úzkou hlavou od všech ostatních ovčáků. Jak dnešní kolie přišla k své úzké lebce s plochým čelem, existuje mnoho teorií. Jako původce úzké lebky je při šlechtění označován barzoj, ale také gordon setr a irský setr. Ti změnili dominantní barvu plemene, přinesli delší a rovnější končetiny, plnější čenich, otupili jeho konec a natrvalo jej zploštili po stranách. Je to možné, ale nemusí tomu tak být. Ostatně kolie nemá tak dlouhou lebku, jak se často tvrdí. Lebka se stala užší a proto vyvolává dojem větší délky. Ale pravdou je, že k dalšímu vyšlechtění původní pracovní kolie přispěli ovčáčtí psi. Cílený chov přinesl psy s velkou výdrží, odolností a úplným soucítěním pro ovce, což je ještě dnes nejdůležitějším a cenným charakterním znakem rasy.

Exteriér

Je jen málo plemen, která na první pohled zaujmou svou výjimečnou krásou, jako je tomu u kolie. Na rozdíl od ostatních ovčáckých psů, kteří jsou většinou dosti hrubě stavění, kolie vyniká elegantní postavou a aristokratickým vzhledem. Vznešenost, elegance a sladký, jakoby zasněný pohled vytvářejí harmonický vzhled, jehož celek podtrhuje nejnápadnější znak kolií - velmi hustá a dlouhá srst s mohutným límcem.

Na první pohled je tělo kolie dokonale proporcionálně vyvážené s délkou úměrně delší než výška, s rovným hřbetem a mohutnou hrudí, s bedry mírně klenutými, a středně dlouhým svalnatým krkem. Břicho je vtažené. Hodně ochlupený ocas musí dosahovat nejméně k hlezenním kloubům a je nošen dolů se špičkou mírně ohnutou vzhůru – nikdy není zatočený nad hřbet. Nohy jsou rovné, s dobře přilehlými lokty směřujícími vzad a s oválnými tlapami.

Lebka kolie je plochá, s tvarem tupého klínu, který se směrem dopředu zužuje bez vystoupených lícních kostí. Temeno hlavy a hřbet nosu jsou z profilu rovnoběžné, s malým stopem. Délka tlamy a lebky jsou v poměru jedna ku jedné. Uši jsou vysoko posazené, trojúhelníkové, v klidu jsou stočené dozadu, v případě potřeby vzpřímené, v 1/3 klopené vpřed. Očím standard předepisuje přiměřenou velikost, musejí být lehce šikmo posazené, mandlového tvaru se zasněným výrazem. Čenich nosu je u všech zbarvení černý.

Ze tří uznávaných zbarvení má každé své zastánce. Vyskytují se v pískové barvě kombinované s bílou, jako trikolorní nebo blue merle. Písková barva zahrnuje škálu odstínů od světle zlaté až po sytě mahagonovou a rezavou. Vybledlá slámová nebo smetanová barva se považuje za velmi nežádoucí. Trikolorní (trojbarevná) kolie je z převážné části černá s sytě tříslovými znaky (pálením) na končetinách i na hlavě a s bílými znaky. Kolie blue merle je převážně jasně stříbřitě modré barvy s černými skvrnami nebo černým mramorováním. Tříslové znaky na hlavě varianty blue merle se oceňují, nejsou však povinné. Velké černé plotny a nazrzlý odstín srsti jsou u této varianty silně nežádoucí. Všechny tři barevné varianty musí mít typické bílé znaky. Přípustná je i bílá lysinka. Barva očí u pískově zbarvených a trikolorních kolií je vždy hnědá. Typy zbarvené blue merle mohou mít modré oči, hnědé oči (př. i jedno modré, jedno hnědé).

Standard plemene se snaží chránit pracovní schopnosti kolie. Proto vyžaduje silné a aktivní psy bez známek hrubosti. Klade také velký důraz na milý výraz, kterého je dosaženo celkovým tvarem lebky, velikostí a posazením očí a umístěním a sklonem uší.

Charakter

Kolie jsou veselé, velmi inteligentní, chytré, pracovité, energické a velmi společenské. Jsou to smečkoví psi, kteří se dobře snesou i s ostatními plemeny či jinými zvířaty, a lidská rodina jim smečku nahrazuje. K dětem se obvykle chovají mile a tolerantně, se zřetelným sklonem je ochraňovat. Ke svému pánovi a jeho rodině jsou velmi přítulné a silně citově svázané, přátele rodiny vítají. I přes jistou nedůvěřivost k cizím lidem jsou přátelské, netrpí nervozitou ani agresivitou.

Kromě všech těchto vlastností jsou kolie veselé, hravé, s radostí z pohybu. Kolie si pořizují jak rodiny s dětmi, tak mladí lidé, kteří v nich nacházejí energií nabitého partnera pro aktivní odpočinek. Kolie snadno skládají záchranářské zkoušky, lehce stopují, rychle běhají, s potěšením aportují. Uplatní se i jako společníci osamělého člověka a rádi se přizpůsobí pohodlnějšímu životní stylu. Nejsou vhodné jen pro toho, kdo se chce věnovat výhradně služebnímu výcviku, ale svědčit jim nebude ani samota v kotci na zahradě bez úzkého kontaktu s člověkem. Potřebují zájem a lásku svého pána, kterou pak budou bohatou měrou oplácet. Neocenitelnou výhodou plemene je, že neloví zvěř a nemá potřebu se toulat.

Péče o srst

Dlouhá, bohatá srst si žádá své, i když nároky na její údržbu nejsou v poměru k její dekorativnosti až tak vysoké. Naopak. Je spousta náročnějších psů na údržbu srsti, než je dlouhosrstá kolie, ač to tak na první pohled nevypadá.

Vždyť byla kolie ve své zemi původu vyšlechtěna pro ovčáctví, což také znamená, že i její bohatá srst musela snášet velmi drsné podnebí, ale ne za předpokladu, že by její majitel musel strávit hodiny úmorným česáním a složitou údržbou. Péče o srst kolie není skutečně složitá. Mohutná srst potřebuje maximálně jednou týdně (optimálně po 7-10 dnech) velmi důkladně vykartáčovat, celá procedura vám zabere cca 15 minut času. Jinak je v zásadě srst kolie samočisticí. Naopak, přehnaná každodenní péče by mohla psovi uškodit, jelikož poškozuje podsadu a snižuje se tak objem srsti. Přehnaně opečovávaní psi pak mají sice srst lesklou, ale řídkou. Hustá podsada má kromě estetického hlediska hlavní účel v tom, že poskytuje psům ochranu proti zimě a vlhku. Častěji (1x týdně) se doporučuje pročesat srst jen za ušima, která je jemnější a má vetší tendenci plstnatět. Denně vyčesáváme kolii jen v období línání. Kartáčování odstraňuje nejen starou srst, špínu a větší nečistoty, ale také pomáhá prokysličování kůže, její masáží, a tím podporuje její růst a zdraví.

Srst s podsadou, kterou má kolie, nevyžaduje na rozdíl od srsti s jednou vrstvou časté koupání. Pokud to není nevyhnutelné, kolii nekoupeme. Pokud chceme psa vykoupat, nejlepším obdobím je doba línaní, kdy má pes nejméně chlupů, což je jistota, že dobře srst proschne. Je třeba si však uvědomit, že péče o kolii by měla být potěším jak pro vás, tak i pro samotného psa.

Výživa

Správná volba krmení pro kolii je velmi důležitým krokem, který by se neměl zanedbat. Krmivo ovlivňuje kvalitu srsti, kostí a samozřejmě i délku života. Záleží na každém majiteli, jakou volbu krmení si zvolí. Pořídíte-li si štěně jako začínající majitel, může vám ve vaší volbě pomoci chovatel, který má jistě dlouholeté, osvědčené zkušenosti. Krmit lze vařenou stravou nebo plnohodnotnými granulemi.

Vařená strava

je pro psy vždy chutnější, ale právě proto je třeba dbát zvýšenou měrou na správné dávkování, aby pes netloustl a zvýšená hmotnost neúměrně nezatěžovala kyčelní klouby. A vyváženost stravy pro zdravý a optimální růst. Pokud je strava pestrá, nemusí být přidávány další vitamínové preparáty. V potravě psa musí být vždy ve správném poměru zastoupeny bílkoviny, sacharidy, tuky, minerální látky, vitamíny a voda.

Dobré granule

Toto vše vyváženě obsahují a údaje o složení krmné dávky jsou vždy uváděny na obalech. Výběru skutečně kvalitní granulované stravy věnují zodpovědní chovatelé velkou pozornost. Kvalitu používaných granulí poznáte velmi rychle a poměrně snadno podle psích exkrementů. Pokud se jejich množství rovná přibližně podané dávce, změňte raději značku. Čím pevnější a menší stolice, tím více psovi granule svědčí (vyšší stravitelnost). I u granulí je důležité dodržovat uvedené dávkování a správný výběr typu granulí. Například firma ProPac má v nabídce celou řadu granulí, od stravy pro nejmladší až po nejstarší psy. Nabízí granule pro štěňata, juniory, dospělé jedince, pro aktivní psy, výživné granule pro gravidní a kojící feny, granule bez tuku pro redukční dietu i pro psí seniory. Tím zajistíte vašemu čtyřnohému příteli jak zdravý vývin, růst, vyvážený přísun živin během celého aktivního života, ale i "hlídaný" přísun živin během období stáří.

Využití

Kolie je silný a živý pes, který miluje pohyb. Ráda chodí na pravidelné, dlouhé procházky, ráda si hraje s míčkem, aportuje a dovádí. Jakmile dospěje, můžete ji nechat běhat i vedle kola. Velkou výhodou tohoto plemene je, že nemá sklony k samostatným potulkám, je věrná svému domácímu prostředí a na procházkách se drží svého pána. Procházky s kolií po boku jsou příjemným uvolněním. Žije-li kolie doma, chová se velmi klidně.

Dnes už ji pro práci při pastvě využívá jen málokdo, ale i tak je možno práci se stádem provozovat jako kynologický sport. S kolií lze dělat mnoho dalších aktivit - od amatérského aportování nebo stopování členů rodiny, při kterém může využít výborný čich, po různé stupně základního výcviku včetně stopování, záchranářského výcviku, agility apod.

Závody agility jsou pořádány jak pro široké masy pejskařů, tak pro vrcholné psí sportovce. Dalším účelným způsobem, jak zabavit psa i chovatele, je například záchranářský výcvik, po jehož absolvování lze složit záchranářské zkoušky. Cílem výcviku je to, aby pes dokázal nalézt osoby ztracené v různém prostředí. Právě kolie má pro záchranářství výborné předpoklady – není agresivní, má vynikající čich a vrozenou snahu pomáhat.

Chcete vědět o koliích více?

V roce 1947 byl v Praze založen Klub chovatelů collií a sheltií, který se řadí mezi nejstarší kluby v České republice. Jeho název se několikrát změnil v souvislosti s plemeny, která sdružoval. Ale od samého začátku až po dnešek sdružuje především chovatele kolií a od r. 1961, kdy se začaly v ČR chovat šeltie, také chovatele tohoto plemene. Více informací o klubu a plemeni získáte na klubových stránkách:www.collie-sheltie-club.wz.cz